|
| |
|
|
Hospodaření a fundraising neziskových organizací
Procházková, Pavla ; Latkepová,, Eva (oponent) ; Žižlavský, Ondřej (vedoucí práce)
Diplomová práce analyzuje hospodaření a fundraising občanského sdružení Spolek Trend vozíčkářů Olomouc. Obsahuje teoretické poznatky o fungování neziskových organizacích se zaměřením na jejich financování, získávání dárců a způsoby hodnocení jejich efektivnosti. Analytická část aplikuje poznatky vyplývající z teoretické části do praktické úrovně. V této části jsou použity metody zaměřené na měření výkonnosti organizace. Návrhová část diplomové práce je věnována opatřením, která by měla zlepšit celkové fungování občanského sdružení.
|
|
|
Denní stacionář pro dospělé osoby se zdravotním postižením
Krchňáková, Vendula
Téma diplomové práce je zaměřeno na návrh denního stacionáře, který je určen dospělým, zdravotně postiženým lidem. Na začátku literárního přehledu je vysvětlena problematika bezbariérového užívání staveb. Dále je v práci řešen správný návrh denních stacionářů včetně popisu osob, pro který je určen a terapie, které v tomto zařízení budou poskytovány. V praktické části diplomové práce jsou zpracovány tři varianty dispozic denního stacionáře formou studií. Poté byla vybrána nejvhodnější varianta denního stacionáře, pro kterou byla zpracována technická dokumentace formou výkresové a textové části.
|
|
|
Kvalita řízení poskytovatelů sociálních služeb
Vrzáček, Petr ; Lorenz, Walter (vedoucí práce) ; Matulayová, Tatiana (oponent) ; Kuchař, Pavel (oponent)
Sociální smír má v demokraticky fungujících společenstvích vysokou politickou hodnotu, zvláště pak v zemích se socialistickou minulostí. Za jeho dosažení nesou odpovědnost politici vytvořením vhodných legislativních a finančních podmínek, stejně jako organizace a jejich managementy, které v systému plní stanovené funkce. Významnou pozici při výkonu sociální práce mají poskytovatelé sociálních služeb. Zatímco pro sociální služby existují standardy kvality, pro kvalitu řízení zatím žádný oborově relevantní model vytvořen nebyl. Cílem této disertační práce je na základě pragmatismu a konstruktivismu vytvořit model kvality řízení poskytovatele sociální služby. Tento model vzniká jako průnik poznatků obsažených v teorii organizace a aktuálního legislativního nastavení dvou právních forem poskytovatele, kterými jsou spolky a ústavy. Teorie organizace je v práci pojata jako meta teorie tvořená třemi perspektivami, které jsou obsahově syceny sadou sub teorií. Relevance vzniklého modelu je testována v prostředí organizací, které se v letech 2013 - 2019 umístily na čelních pozicích soutěže Neziskovka roku. Vytvořený model kvality řízení má 14 perspektiv, přičemž relevance 12 z nich byla také ověřena. Každá perspektiva dále obsahuje kvalitativní dimenze, jejichž bližší specifikace již nebyla cílem této...
|
|
| |
|
| |
|
|
Významné faktory kvality pracovního života z hlediska managementu v neziskovém sektoru
Jenšovská, Lucie ; Kirovová, Iva (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou kvality pracovního života (quality of work life, QWL), konkrétně významnými faktory QWL z pohledu managementu v nestátních neziskových organizacích. Vnímání kvality pracovního života se projevuje pozitivně nejen v pracovní spokojenosti, ale také osobní pohodě a pracovní výkonnosti (její produktivitě a kvalitě). Cílem této mapující studie je zjištění významných faktorů QWL subjektivní perspektivou. K tomuto účelu byly využity expertní polostrukturované rozhovory. Výsledky naznačují, že identifikované faktory se shodují s oblastmi QWL uváděné jednotlivými autory či institucemi. Byly identifikovány tyto faktory: absence stresu, mezilidské vztahy na pracovišti, podpora od organizace, vedení, ohodnocení za práci, pracovní prostředí. Ke kladně hodnoceným faktorům patří dobré vztahy na pracovišti, potřebnost a užitečnost služby a možnosti seberealizace. K problematickým faktorům práce vedoucí pracovníci řadí finanční podmínky, povinnosti vyplývající z legislativního rámce, nejistotu z udržitelnosti služby, pohled společnosti a nízkou úroveň prostorového zázemí. Poznatky se mohou stát přínosem pro organizace poskytující sociální služby, mohou být využitelné při snazší implementaci a podpoře faktorů QWL, prožívání osobní pohody v práci, při výběru zaměstnanců, jejich...
|
|
|
Hranice sociálních služeb v oblasti sociálně-zdravotního pomezí - chráněné bydlení pro osoby s mentálním postižením
Vaclíková, Alžběta ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Pěnkava, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se věnuje integraci sociálních a zdravotních služeb. Cílem je identifikovat hranice sociální služby chráněné bydlení pro osoby s mentálním postižením v oblasti sociálně-zdravotního pomezí. Práce vymezuje sociální služby především podle zákona č. 108/2006. Pro přiblížení klientů chráněného bydlení práce vymezuje pojem mentální postižení, především v období dospělosti. Část práce je věnována chráněnému bydlení a pracovníkům chráněného bydlení i metodám a technikám práce v této sociální službě. Práce se také věnuje mezioborové perspektivě sociální práce s lidmi s mentálním postižením a zároveň popisuje vybrané odbornosti a služby na sociálně-zdravotním pomezí. Jedna z kapitol se věnuje systemickému přístupu. Analytická část práce obsahuje metodologii výzkumného šetření, jehož předmětem je konkrétní chráněné bydlení. Cílem výzkumu je identifikovat hranice sociální služby chráněné bydlení pro osoby s mentálním postižením. Část práce obsahuje analyzovaná data výzkumu zpracovaných z informací získaných rozhovory s pracovníky tohoto chráněného bydlení. Součástí práce je diskuze k celému tématu bakalářské práce, jež propojuje teoretickou část s výsledky výzkumného šetření a dalšími odbornými texty.
|
|
|
Proměny a růst malého města v časech normalizace - příklad Benešova u Prahy
Houzar, Jakub ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Najbert, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá proměnou Benešova u Prahy z devítitisícového města venkovského charakteru na centrum široké oblasti Podblanicka s téměř dvojnásobným počtem obyvatel. Změna neprobíhala snadno. Obyvatelé, ale i úřady řešili spoustu problémů od nevyhovující dopravní a obchodní sítě po nedostatečnou kapacitu ve školských zařízeních. Během 20 let (70. a 80. léta 20. století) prošel Benešov obrovskou proměnou patrnou již na první pohled. Panelová sídliště rostla na okrajích města i v hustě zastavěných, pro účely stavby asanovaných oblastech. Asanaci neušly ani místní historické památky. Dnešní podoba města je tak do velké míry odrazem patnácti až dvaceti let plánovací a stavební činnosti ve sledovaném období. Jak se měnil Benešov během sledovaného období dvaceti let? Jakou proměnou prošly všechny části města (centrum, okraje města)? Podařilo se nabídnout nově příchozím i starousedlým obyvatelům dostatečné kapacity (bytové, pracovní)? Jak se Benešov vypořádal z hlediska obslužnosti (školství, doprava, byty, obchodní síť) s téměř dvojnásobným počtem obyvatel? Jaký byl každodenní život v přestavovaném Benešově? Na tyto otázky se snaží odpovědět následující studie pomocí práce...
|
|
|
Mezioborová spolupráce při plánování péče o klienty s roztroušenou sklerózou v pobytové odlehčovací službě
Linhartová, Petra ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá efektivitou mezioborové spolupráce nastavením procesů zaměřených na oblast komunikace a sdílení informací v multidisciplinárním týmu (MDT). Opírá se o teoretická východiska především v souvislosti se systemickým přístupem ke klientovi. Uplatnil se zde princip case managementu, individuální spolupráce s klientem a poradenské paradigma sociální práce. Cílem práce je identifikace možné podoby efektivní mezioborové spolupráce ve vybraném zařízení, na jehož příkladě uvádí prvky ovlivňující kvalitu výstupů plánování péče o klienty s roztroušenou sklerózu v podmínkách konkrétní pobytové odlehčovací služby. V teoretické části práce je představena jedinečná organizace v České republice dlouhodobě se zabývající péčí o osoby zejména v pokročilé fázi nemoci, jejíž součástí je pobytová odlehčovací služba. Uvedená odlehčovací služba usiluje o zkvalitnění péče o klienty nastavením efektivní mezioborové spolupráce s využitím metody Human Centered Design (HCD). Prostřednictvím případové studie je popsán proces zavedení změny a nastavení procesů spolupráce v konkrétním multidisciplinárním týmu. Výzkumná část se zabývá procesní evaluací implementace tohoto programu. Procesní evaluace posuzuje kvalitu implementace navržených změn, poskytuje zpětnou vazbu a identifikuje faktory, které...
|
host ::
RSS.